Granát Vztah je o dvou lidech, nejčastěji. O pochopení, vzájemném porozumění a je jedno jestli jde o vztah partnerský, nebo vztah přátelský, rodinný. Vždy jde o to něco dávat a něco přijímat, dlouhodobě to nemůže fungovat pouze jednostranně. Cokoliv toxického to dokáže narušit, cokoliv nezdravého. Zároveň je něco jiného prožívat tutéž situaci v rodině a pak… Pokračovat ve čtení
Rubrika: Články
Příběh mamky: vztahy a léky…
Vzhledem k neustálému přehlížení mne v mé vlastní rodině, kde byla citová chladnost na denním pořádku, jsem viděla jako jediné východisko utéct s prvním mužem, který se mi bude líbit. Mně bylo čerstvých osmnáct a našla jsem si stejně starého přítele. Otěhotněla jsem, ale věděla jsem, že chci být už jenom s ním, pryč od… Pokračovat ve čtení Příběh mamky: vztahy a léky…
Rok 2020
Koncem roku asi každý z nás začíná bilancovat a přemýšlet o již brzy minulém roku. Týká se to i mne, a to především i proto, že rok 2020 byl pro mne plný změn. Budu se snažit vyhnout se tématu koronaviru, protože si myslím, že všude už o tom bylo napsáno dost. Velkým tématem je u… Pokračovat ve čtení Rok 2020
Příběh mamky: poslední momenty mého „starého já“
"Změna je důkazem konce starého a začátkem nového." Když se člověk dostane do situace, kdy místo nakupování vánočních dárků a připravování vánoční atmosféry, shromažďuje všechny prostředky na to, aby si mohl koupit své "léky zapomnění", jdou Vánoce, práce, rodina i přátelé stranou. Neřeší den a neřeší ani noc. Dokonce se přestane starat o své základní… Pokračovat ve čtení Příběh mamky: poslední momenty mého „starého já“
Diagnóza
Už několikrát jsem lehce nastínila, že jsem "hraničář", že se neschovávám za tuhle diagnózu, ale je to součást mne - resp. to jaká jsem do velké míry ovlivňuje právě již zmíněné "hraničářství". Konkrétně se jedná tedy o jednu z poruch osobnosti -> hraniční porucha osobnosti (borderline personality disorder). V celkové populaci se vyskytuje u 2%… Pokračovat ve čtení Diagnóza
Mé spontánní já…
Jsem konzerva, byla jsem po celý život, až přespříliš se hlídám. Až moc chci mít svůj život pod kontrolou. Každý v sobě máme to dítě - to spontánní, bláznivé - a je to tak fajn. Někdo méně, někdo více a já si troufám říct, že u mně je to dost zakrnělé dítě. Mezi "svými" lidmi,… Pokračovat ve čtení Mé spontánní já…
Rok 2019
Rok, který byl konečně o mne, dá se říct, že jsem učila žít si svůj život, snažila se o to a troufám si říct, že se mi to i dařilo. Byl o setkávání se s novými lidmi, což souviselo i s vystoupením ze své komfortní zóny. V tuhle chvíli to hodnotím kladně, ale překonávala jsem… Pokračovat ve čtení Rok 2019
Mami…
Ahoj mami, je neskutečný, jak těžké je napsat něco, co vím, že si stejně v nejbližší době nepřečteš... Hrozně moc se to ve mne pere - jak kdybych měla "pocit", že si to nemůžu dovolit -> napsat ho a zároveň je toho ve mne tolik... Obě moc dobře víme, že náš vztah matka/dcera není asi… Pokračovat ve čtení Mami…
Prázdno
Naučila jsem se žít s tím, že mám výkyvy v tom, jak se cítím. To, že dokážu být v jeden moment, relativně ok a sama v sobě toho příliš moc neřešit a následně pak mít hlavu plnou všeho možného... Prázdno vs. chaos. Odpojení = disociace Prý je to za daných okolností normální - cítit se… Pokračovat ve čtení Prázdno
„Já vs. druzí“
"Asi to bude klišé, ale buď vždy sama sebou, taková jaká jsi, taková jaká se doopravdy cítíš být, protože taková jsi skvělá!" Ale jaká doopravdy jsem? Nahlížím na sebe skrze pohledy a chování ostatních, ale sama o sobě nic moc nevím, neznám se. 22let jsem žila nějak, jinak, byla jsem někdo úplně jiný a je… Pokračovat ve čtení „Já vs. druzí“