Poruchy příjmu potravy (PPP)

První ze série článků, který jsem dlouho zvažovala, zda a kdy napsat a nejspíše už nastal ten správný čas. Myslím si, že velká část si buď PPP samo zažilo, nebo má někoho ve svém okolí, kdo s touto nemocí stále bojuje. Nejsem odborník, ale jsem člověk, který si sám prožil a poznal zákeřnost PPP. Částečně budu čerpat ze svých zkušeností a rovněž i z mé absolventské práce.

Poruchy příjmu potravy mají svůj počátek nejspíše již ve středověku, kdy se ženy odmítáním potravy trestaly, aby odčinily své hříchy. V 16. století byly tyto ženy brány jako „posedlé ďáblem“.

V roce 1987 WHO (světová zdravotnická organizace) označila PPP jako jeden z primárních problémů, který postihuje populaci napříč celou zeměkoulí. Jedná se o problematiku, která se čím dál více dostává do podvědomí lidí a dochází pomalu k destigmatizaci PPP. Co bych řekla, že je asi nejdůležitější, tak je pro začátek si uvědomit, že se jedná o duševní NEMOC. Není to nic, co by si člověk vymyslel, nic co by sám chtěl.

Uzdravení nespočívá ve váze, uzdravení není v čísle… Uzdravení je pouze a jen v psychice nemocného

Steppanová, Eva. Anorexie: hlad po jiném světě

Pod PPP patří nejen mentální anorexie a bulimie, ale i záchvatovité přejídání, noční přejídání, ortorexie, drunkorexie, bigorexie atd… Všechny druhy spojuje zdraví škodlivé stravovací chování. Dálším rizikovým chováním může být strach z tloušťky, neustálá kontrola tělesné hmotnosti a vzhledu, intenzivní úsilí o dosažení šíthlé postavy spolu s omezováním energetického příjmu. U mne samotné se jednalo o mentální anorexii, ale občas se prolínalo s bulimií, což bývá velmi časté.

Rizikovou skupinou pro vznik PPP jsou nejčastěji mladé dívky, nejčastěji v pubertálním období, ale narůstá i počet chlapců a rovněž nemoc často postihuje sportovce na něž je často vyvíjen obrovský tlak.

Mýty a omyly

Existuje velké množství mýtů, ale sepíšu ty nejčastější a nejrozšířenější, které bohužel vedou ke stigmatizaci a strachu nemocncýh z reakce druhých:

• PPP se u člověka vyznačuje tím, že je vychrtlý
  • jednoznačně toto neplatí u všech nemocných – jedná se o velmi individuální věc
  • u bulimie je velmi malé množství případů podvyživených jedinců a rozeznat tedy u nich na první pohled onemocnění je složité
  • s tím souvisí i to, že člověk není vyléčený v momentě, kdy se dostane na „normální váhu“
• Řešením problému je jednoduché – stačí zase jíst normální
  • k tomuto asi nemám co dodat – je to jako říkat člověku se zlomenou nohou ať začne zase normálně chodit
• Lidé s PPP neví, jak má vypadat vyvážený jídelníček
  • velikánský omyl – až moc dobře máme vše nastudováno, moc dobře víme jak by měl jídelníček vypadat (od gramáže až po kalorické hodnoty)
• Nemocní nechtějí pomoct
• Na PPP se neumírá
• Zvracení se týká pouze mentální bulimie
• Psychogenní přejídání není nemoc
• PPP se týká pouze hloupých dívek, které chtějí mít postavu modelek

V dalších článcích se zaměřím na specifika jednotlivých poruch, na faktory, které ovlivňují vznik a rozvoj PPP. Dále na vliv PPP na zdravotní stav atd…